- Ve dnech 25.-29.5.2025 se uskutečnila řada pokusů s EME v pásmu 47 GHz.
Poslední dobou se věnuji hodně provozu EME v pásmu 47 GHz. Jedná se o technologickou a technickou výzvu, která mi dlouhé roky nedala spát. V roce 2020 jsem udělal první pokus s příjmem v pásmu 47 GHz a nedopadnulo to moc slavně. Vlastně jsem se cítil úplně stejně, jako když jsem přešel z 10 GHz na 24 GHz. První pocit byl pocit zmaru a vyhozených investic. Musel jsem se vrátit zpět na strom a začít stejně jako tomu bylo i na nižších pásmech od začátku. Jenže 47 GHz má úskalí v tom, že oproti spodním pásmům jsem měl možnosti konzultovat zkušenosti s EME komunitou v OK, kde OK1KIR a OK1CA dodnes představují světovou špičku. Pásmo 47 GHz jsem se musel již učit v "cizině". V OK patří velký dík Mirkovi OK2AQ, který mi nezištně poskytuje informace, které já jinak těžko sháním. Přes prvotní počáteční nezdary, se postupem doby začalo dařit. Začalo to výměnou antény Prodelin 2,4m offset skládané ze 4 segmentů, která svojí konstrukcí a provedením vůbec neodpovídala požadavkům pásma 47 GHz. Stavba nového systému otáčení a v posledních měsících i výměna původního řídícího systému F1EHN za systém EA3HMJ. Také změna konstrukčního uspořádání přinesla své ovoce. Jen pro úplnost, bavíme se tady o vlnové délce 6mm, kde lambda čtvrt je pouhých 1,5mm a například útlum vlnovodu WR22, který i když pozlacený a vyleštěný má 0,1dB na 1cm. A takových libůstek je na tomhle pásmo daleko více. V uplynulých dnech se ale práce zúročila poslechem stanic, které dnes již mohou vysílat s odpovídajícím výkonem. U RW3BP který má 30W, viz dále v článku, jsem jej dokonce krásně poslouchal na reproduktor a určitě by to dalo i na CW spojení. Takže, co se dělo v uplynulých dnech? Několik obrázků a komentáře k nim.
Na tomto obrázku je zařízení OK1DFC. Jedná se o sestavu TRV DB6NT a dalších komponentů. Pokud vás budou zajímat detaily, tak na webové stránce věnované 47 GHz, kde jsou i obrázky ze začátků pokusů v pásmu 47 GHz. Anténa je Channel Master 2,4m, offset F/D 0,6, tvořená výliskem z jednoho kusu materiálu. Rám a podpora feedu je tvořena masivní konstrukcí U profilu 80mm, takže naložit 10-15kg do ohniska nečiní žádný problém.
Tohle je pohled na celou konstrukci antény a dvouosého řízení.
Jak jsem napsal na úvod, uplynulé dny byly zcela skvělé na testy tohoto pásma z jednoho hlavního důvodu. Librace měsíce byla zcela minimální a v jednom okamžiku mezi OK a DL představovala pouhých 27Hz. Tento parametr librace, neboli spreadu je zcela zásadní, protože během běžných dnů dosahuje řádově stovky Hz. Proto je potřeba plánovat takové pokusy velmi pečlivě. Díky Doughovi VK3UM, který již bohužel není mezi námi pozemšťany, máme skvělý nástroj na výpočty.
Na tomto obrázku je možno vidět spread mezi OK a CT v době od 24.5. do 30.5.2025 Vidíte, že nejoptimálnější doba pro spojení mezi CT a OK by byla 25. května v 16:25 kdy je spread jen 57Hz. Bohužel v tu dobu tady pršelo a neměl jsem možnost instalovat TRV v parabole. Z grafu vidíte že i při nejlepších možných podmínkách je maximum spreadu 600-700Hz. To už je v podstatě nepoužitelné z hlediska dostupných výkonů v pásmu 47 GHz. Pro zajímavost ještě grafy pro spojení mezi JA a OK.
Jelikož jsem mohl být QRV až 27.05.2025, zvolil jsem k pokusům stanici RW3BP. Se Sergejem se známe již třicet let a protože je dobře vybavenou stanicí, předpokládal jsem úspěch při jeho dekódování, či poslechu. Že to ve finále půjde tak hladce jsem sám ani nečekal a byl jsem velmi mile překvapen. Po prvním dekódovaní DL7YC v loňském roce jsem sice udělal několik úprav, ale že to půjde až takhle jsem nečekal.
RW3BP - Sergej
Parabola offset 2,4m od firmy Polus. Zařízení instalované v ohnisku. Na 47 GHz to opravdu jinak nejde.
Následující obrázky ukazují detaily zařízení RW3BP v ohnisku paraboly. Obrázek vlevo je celkový pohled na zařízení pro 47 GHz. Uvidíte i na dalších obrázcích, že konstrukce jak já říkám "prkénko na maso" je mezi námi velmi oblíbená, i když jsou i stanice, které mají celý aparát v boxu. Pravý obrázek je obrázek SSPA. Jedná se o sdružení dvou modulů s výkonem 16W a celkový výkon na feedu je 30W. Můžete si všimnout, že Sergej nepoužívá vlnovodový přepínač pro RX/TX, ale překlápí dva feedy v ohnisku. Má to své velké výhody. Obrázek zcela dole ukazuje VLNA připojený rovnou na feed.
Zde je graf s výpočtem spreadu mezi OK a UA3. Se Sergejem jsme se dohodnuli na kmitočet 47088,100 CFOM, modem Q65-60E. To je dnes nejvhodnější mód pro práci na tomto pásmu. S výhodou se dá použít i v pásmu 24 GHz. A čas kolem 14:00UTC. Jelikož prozatím nemohu vysílat, což se ale již velmi brzy změní, Sergej volal CQ a také potom mě mojí značkou. Jak to dopadnulo je na dalším obrázku.
Sergeje jsem tedy dekódoval zcela snadno. Dokonce jsem si mohl ověřit jednu moji teorii o změně Dopllerovského posuvu během směrování antény po měsíci. Ano moje anténa má v pásmu 47 GHz pouhých 0,16° vyzařovací diagram a tak můžu po měsíci směrovat. Celkem mám na měsíci tři spoty s mojí anténou. Pokud směruji na střed měsíce, je vidět na obrázku že Freq. čili kmitočet kde dekóduji je kolem 790 Hz což odpovídá dohodnutému kmitočtu. Pokud jsem ale anténou předběhnul pomocí korekce o 0,2° před měsíc a začal přijímat signál odražený od pravé poloviny, snížila se úroveň dekódovaného signálu z -13,-15DB na -18, -20DB. Až vlastně k několika výpadkům dekódování, pokud jsem ještě malinko postrčil anténu před měsíc. Pokud bych nasměroval anténu na levou část, kmitočet by se snížil přesně podle Doppleru. Ověřil jsem si tedy v praxi, co jsem teoreticky předpokládal a podle fyziky to tak mělo být. Jenže, jak se říká "šedivá je teorie, zelený je strom života". Na konci ještě vidíte, jak Sergej začal volat Josého EA3HMJ, který jej také dekódoval bez nejmenších problémů.
V následující části ještě několik obrázků dalších účastníků pokusů. Nebudu se tady již dále rozepisovat o věcech které mě prozatím trápí a nejsou mi úplně jasné, ale určitě se ještě k pásmu 47 GHz vrátím, než začnu experimentovat s pásmem76 GHz.
CT1BYM - Miguel
Další stanicí, která experimentuje s pásmem 47 GHz je Miguel CT1BYM. Miguel získal k zápůjčce SSPA od Manfreda DL7YC. SSPA dává 15W výkonu a je konstruován sdružením 4 ks APN318. Miguel tedy mohl během posledního kontrolního dne vysílat a navázal spojení s DL7YC a RW3BP.
Takto vypadá "masové prkénko" u Miguela. Uprostřed zelený válec je WR22 přepínač RX/TX a vlevo od něj vodou chlazený SSPA.
Parabola u CT1BYM
Detail SSPA.
Spojení CT1BYM a DL7YC, dekódování RW3BP
DL7YC - Manfred
Manfred je QRV v pásmu 47 GHz s anténou o průměru 2,4m, středová anténa. Jako zesilovač používá systém s TWT a výstupním výkonem 45W. Je dnes nejsilnější stanicí a byl také první, koho jsem v pásmu 47 GHz dekódoval. Několik obrázků jak to u Manfreda vypadá.
PF parabola 2,4m a TWT s TRV v ohnisku paraboly.
Série obrázků DL7YC. Ozařovač pro 47 GHz, TWT v ohnisku. Napájecí zdroj je umístěn pod parabolou ve vodotěsném boxu. Manfred má k dnešnímu dni spojení s DC7KY, RW3BP, JA1WQF první EU-Asie, psali jsme na jiném místě, VE4MA a CT1BYM
Další stanice, které jsou QRV alespoň po příjmové stránce.
EA3HMJ - José
LZ4OC - Saša
PE1EHG - Hans
EB3FRN - Iban
PE1CKK - Hans
IZ0JNY - Ivan
